O klubu

Za skutečný počátek Aeroklubu Hořice lze považovat podzim roku 1936, kdy Václav Macák vzlétl s kluzákem „Zvičina“ u obce Červená Třemešná. V té době se ovšem aerokluby jmenovaly Masarykova letecká liga.

Slibně se rozvíjející aeroklub zasáhla druhá světová válka. Po ní ovšem začal velký rozvoj civilního a sportovního letectví. Nově byl stanoven Český národní aeroklub. Vítanou pomocí bylo darovaní kořistní letecké techniky z německého plachtařského střediska Grunau (dnes Jelení Hora v Polsku).

Vzhledem k velkému rozmachu létání a stále většímu množství kluzáků a techniky již nestačilo létat z blízkých kopců, ale bylo potřeba vybudovat regulérní letiště. To se podařilo za pomoci města Hořice vyjednat na konci 40. let mezi obcemi Domoslavice, Holovousy a Dobrá Voda. Tím započala nová éra hořického létání.

V padesátých letech, kdy již byly vybudovány zděné hangáry, se stal hořický aeroklub součástí Svazarmu. Tím došlo k dalšímu rozmachu létání, ale zároveň byla mnoha lidem cesta k létání zapovězena. Postupně byl na hořické letiště přemístěn i tzv. Krajský aeroklub a opět se mohutně stavělo. Díky tomu se na letišti vyskytovaly všechny letecké odbornosti, od modelářů, plachtařů, navigačních letců, akrobatů až po parašutisty. Zároveň docházelo i k organizování krajských a republikových sloutěží.

S příchodem nově zaváděných pořádků na konci 80. let byl postupně zrušen Svazarm a s ním jeho Krajský aeroklub. Budovy a část používané techniky tak přešla na Aeroklub Hořice v Podkrkonoší, který se stal jedním ze zakládajících členů Aeroklubu České republiky. Díky dobré hospodářské situaci si mohl dovolit od konce 90. let investovat do nakupování nových kluzáků a motorových letadel ze zahraničí a díky tomuto rozvoji patří hořický aeroklub stále mezi přední letecké kluby v České republice.